PRO BEÁTKU

jsem  ušila aplikaci skřítka Rákosníčka. Je to můj první příspěvek do  projektu  Deky z lásky,

č.1 Rákosníček

Babiččiny rohlíčky

Dát si kávičku a k tomu pár rohlíčků a  nohy položit na židličku ....tak to není pohádka o Sněhurce, ale nutný relax po návštěvě  veterináře s naším zvěřincem....  Pes slyší snad i mé myšlenky, když se rozhodnu ulovit kočku. Hned jde do akce a žárlivě ji zahání opačným směrem. Pak, když už jde o něho, znenadání ohluchne a nerozumí žádnému povelu.  Když už ho konečně doženu, přeperu a nasadím kšandy, skáče jako divý u branky, neboť si myslí, že se jede na výlet. Když už  jsme konečně všichni v autě, tak jedem za neustálého mňoukání  nespokojené "lady" v přepravním boxu. Zato pes, na každém rohu, uvidí i nejmenšího psa na světě a štěká na něj a snaží se vyrvat z bezpečnostního pásu, na kterém je  připoutaný. Občas toto pozdvižení proloží fňukáním a to, když si právě vzpomene, že by chtěl běhat jako tam ti venku za okny našeho auta. Nakonec to dovrší "šéfováním" kočce zavřené v boxu. U veterináře proběhne naštěstí vše hladce. Pak ale pes potřebuje 10-ti minutovou procházku, aby "zapoměl" na očkování , přestal hystericky kňučet , vztekle se ošívat a kousat se do svého boku. Jízda zpět  se odehrává podle podobného scénáře jako jízda tam. Manžel však doma  konstatoval, že letos to bylo přece jen lepší než v loni, neboť pes prý už trochu zmoudřel. V loni totiž zahákl své  zuby  do boxu, ve kterém mňoukala a pak už vyděšeně řvala kočka . Pak spustil i on neuvěřitelný jekot, neboť se nemohl vysvobodit a hrozilo, že si vytrhne právě narostlé zuby. Já se svou snahou zachránit psovi čenich a oči před drápy hysterii nabírající kočky, jsem se k tomuto všobecnému veselí ještě přidala  se svým zoufalým křikem zastáááááv . To teprve probralo mého nic nevnimajícího a svižnou jizdu si vychutnávajícího muže.

No a teď konečne už ten recept na rohlíčky :

500g hladké mouky,                                     

250g másla,                                                 

kvasnice na 1/2kg mouky

6 lžic mléka

pol. lžíce cukru

1 vejce na potření + trochu rozpuštěného másla také na potření

náplň : 1 kostka tvarohu, žloutek, rozinky a dochutit dle svých zvyklostí

Mouku dát na vál udělat v ní důlek a do něj rozdrobit kvasnice, zasypat je cukrem  zalít mlékem a nechat vykynout, kolem mouky dát máslo  a zpracovat do těsta. Uválet válec a rozdělit na 8 plátků ( pro menší rohlíčky 9) a dát na 15 minut do chladna. Pak už jen rozválet do kruhu , rozdělit na 8 dílů , přidat nádivku a stáčet a tvarovat rohlíčky dát na plech s papírem a potřít vejcem. Pečeme a až jemně zrůžoví jsou hotové. Ještě horké potřeme rozpuštěným máslem a sypeme cukrem. Je z toho 64 ks ty pilnější mají 72 ks. Doma se po nich  jen zapráší a snad vydrží i pár dní čerstvé, to však nemám odzkoušeno. 

Máslo se dá nahradit Herou, ale "hubu" neošidíš :-)   jinak jsou výborné i  s ořechovou nádivkou





tak  a na závěr ještě trochu krásy, vykvetlo mi dendrobium......ááááćh

 

Tři domky

tak to je taška na moje toulání přírodou, ušitá ve Smilovicích. Mám ráda setkání úžasných a kreativních  žen. Tři dny našeho tvoření  utečou vždy jako voda. Přijedu unavená a nevyspaná. A kdo by se taky zabýval nějakým spánkem, když je možnost naučit se tolik nových věcí.

Tato taška není jen takový jedináček, má svou rodnou sestru kterou šila lilienka a určitě stojí za to kouknout na ni.

 

 A tady na závěr mám dva obaly na svinovací metr  a když už se šily domečky tak jak jinak, než opět domečkově.

Kosmetická taštička

       Nevím jak vy, ale já jsem stále ve skluzu a myslím tím časovým.  Tento týden jsem se konečne setkala se svýma kamarádkama a tak trochu jsme oslavovaly narozeniny, které jsem měla skoro před půl rokem. Celé léto i podzim byl problém se sejít. Byly to rozličné důvody proč to stále nešlo abychom se sešly všechny dohromady. Dovolené a cestování, zahradní práce, sklízení ovoce a zeleniny zavařování  a najednou tu byl pozdní podzim. V létě jsem ušila malou taštičku a tak jsem ji konečně mohla podarovat moji milé kamáradce  k narozeninám, které měla také již před čtvrt rokem a na které také jaksi nebyl čas. Na náš babinec máme již pevně stanovený termín v lednu. No tak to jsem tedy zvědava jestli to vyjde .



MIKULÁŠSKÝ STŘEVÍC a JEHELNÍČEK

Tak půl roku uběhlo jako voda a opět se blíží  víkendové "japonské" šití ve Smilovicích.

Kromě  strojů, látek a všelijakých pomůcek máme sebou vzít malinký dárek na Mikuláškou nadílku :-))) pro další švadlenku.

Rozhodla jsem se pro jehelníček. No pak jsem si říkala,že by to chtělo nějaký obal, třeba mikulášskou botu.

No, ale my "holky" přece rády nosíme krásné botičky a tak hned vznikla tato patchworková kozačka.



A tady je  ten malinkatý dáreček . No a aby mu v té botičce nebylo tak smutno, tak tam zítra ještě přidám i čokoládového Mikuláše.

KRAJKOVÝ SWAP

     Domluvilo se nás dvanáct dam z našeho klubu  pustit se do  krajkového swapu v jemných přírodních barvách. Byly zakoupeny základní látky ve třech odstínech béžové a vyhlášen byl před prázdninami.Termín dokončení byl  stanoven na září . A tak nyní na posledním klubu již proběhlo odtajnění a vzájemná výměna .

     Byla jsem mile překvapena jak úžasné výtvory se zde sešly a ta rozličnost nápadů a fantazie.  Také jakou kdo zde použil krajku - rozpáraná dětská zavinovačka v které byla "zavinována" jedna naše členka a její dítka. Háčkovné dečky od naší další švadlenky a také po její mamince. Také vyšívky od šikulek , které mají vyšívací stroje ( mimochodem od té doby nespím a o jednom přemýšlím ).

    Také jsem doma pátrala co bych "vzpomínkového"na swap použila. Zmínila jsem se o tom i moji sousedce "chalupářce Janě" a ta mi donesla krabici plnou fantastických prvorepublikových krajek. Ale o tom až někdy příště.

     Nakonec jsem koupila nové krajky a zkombinovala jsem to s vyšívkou. Využila jsem létního slunečného počasí a šila jsem venku. To miluji. Doufám, že  teplo a svit slunce, ticho přírody, vůně květin a vše co k létu patří se projevilo i v mém šití.

                                                   

                                                     ušila jsem srdíčko

 srdcový ráj

A když bylo tak nádherné léto, tak jsem šila i další kousky, že z toho všeho jednou bude velký přehoz.

Tak tady máme jeden košíček ze záclony ze "sekáče"

 

další je ptáček a opět stejná "krajka"

 

a tady je moje favoritka - kytice lučních květů z vánočních sněhových vloček

no a tady je použitá ozdobná krajka co se všívala do triček v dobách dávno minulých

 

a zde je pár okýnek ze zbytků krajky a jak jinak než se srdíčky

 

a pokračování bude někdy příště, snad dřív než v dalším létě

                  

Japonské domečky .

Co vzít si sebou na šicí a relaxační víkend strávený s dámami  našeho patchworkového klubu ? Bude se hodně,hodně povídat , vždyť to znáte ... neviděly jsme se 2 měsíce :-) .
Táák a vytáhnu ze skříně kostlivce, snad to už konečně dodělám. To bylo předsevzetí, no nakonec jsem došívala doma :-))  
 




japonské domečky s červenými střechami podle vyhlášky

                                    



druhá strana ulice - klidová zóna



Začátek toho všeho byl na jaře ve Smilovicích v Beskydech, pokračování na Volárně u Harty a došito v Sokolím dole v Jeseníkách.   

Na podzim pojedu do Smilovic opět na "japonský patchwork" Tentokrát mám v plánu  ušít velkou tašku. Mám jenom obavu aby se mnou pak kostlivec neprojel celou Moravu popřípadě ještě Čechy :-)

Horské louky

dnes jsem se vydala, u nás doma, vyfotit  rozkvetlé louky .Přijela jsem však pozdě z práce a sluníčko osvětlovalo již jen protější kopce. Ale stejně to stálo za to.

Čmeláci byli v plné práci a bylo jich tam spousta. Na nožkách kuličky pylu a v neustálém kalupu.

 ,

Ách modrá je dobrá ...

No nakonec ta moje procházka skončila překvapením.

 O zítřejším obědě je rozhodnuto.

Láska prochází žaludkem, jak kdysi pravil klasik. A tak to bude  omáčka,

 milovaná to pochoutka mého muže  :-))



Srdíčkový věneček

jsem vyrobila pro moji kamarádku Evu, která miluje fialovou barvu

do páru k tomu dostala vyšívané fialové srdíčko, které již tady mám .

Musím se přiznat, že dárky šiju hóódně dopředu, abych je měla hezky připravené. No ale přestože začnu s velkou časovou rezervou došívám je na poslední chvíli, nikdy to prostě v klidu nestihnu .

Asi to bude tím, že si říkám : "Času dost". No  pravděpodobně změním taktiku, ale ještě nevím jak na to.

Tady ještě k nakouknutí věneček, který mám doma, trošku v jiném ladění :-)